| P | Ú | S | Č | P | S | N |
|---|---|---|---|---|---|---|
| « Zář | ||||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | ||
| 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 |
| 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 |
| 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 |
| 27 | 28 | 29 | 30 | |||
Plymouth Barracuda byl odpovědí na úspěšný Ford Mustang
Plymouth Barracuda přišel na americký trh v roce 1964, jako (poměrně úspěšný) nástroj boje proti stále populárnějšímu Mustangu. Základní motorová jednotka, montovaná do první generace byl řadový šestiválec 170 (2,8L), což byl v té době nejmenší motor produkovaný u Chrysleru. Za příplatek si zákazník mohl pořídit výkonnější šestiválcovou verzi 225(3,7L), nebo osmiválec 273(4,5L). Tento nejmenší V-8 poskytuje 180k a ranné Barracudy s ním dosahovaly zrychlení z 0-100km/h za cca. 13 sekund. Tyto hodnoty dosahovala Barracuda s tří rychlostní automatickou převodovkou (2,73:1).
Ke konci první generace (od modelu ‘66) dosahoval výkon osmiválce již 235 k a Barracuda s ním dosáhla stokilometrové rychlosti za necelých 11 sekund. Stejná převodovka, jiné poměry: 3,23:1. Model s čtyřstupňovou převodovkou (3,55:1) dosáhl již stovky za něco málo přes osm sekund.
V roce 1967 přišel čas na nový design Barracudy a uvedení do výroby rovněž coupé a kabrioletu. Prostor pro uložení motoru byl větší, aby bylo možno vtěsnat 383 (6,3L) B-engine o výkonu 280k. V roce 1968 bylo vyrobeno několik motorů pro dragster-závody o obsahu sedmi litrů - 426 Hemi, který doznal výrazného snížení hmotnosti. Čtvrtmíli dosahoval tento “jen na nejnutnější” odstrojený dragster za necelých 10 sekund. V tabulkách NHRA Super Stock jsou uváděny hodnoty i pod 8 sekund.
Další rok bylo vyrobeno několik Barracud s motorem 440 (7,2L), který byl posléze testován časopisem Car Life v červnu 1969 a bylo naměřeno dosažení z 0 na 60 mil (cca. 96 km)/h za 5,6 sekundy a čtvrtmíle za 14 sekund, což bylo zklamáním.